Téma.21

Tomáš Sedláček: Jednomyslnost v Evropě nechceme. Rusko nebo Čína ji mají, ale uvnitř umírá duch

„Společnost je hladová po smyslu,“ tvrdí ekonom a filozof Tomáš Sedláček, který je od začátku března i ředitelem Knihovny Václava Havla. V rozhovoru s Ondřejem Havlíčkem také říká, že Evropa by se zvládla ubránit i bez pomoci Spojených států a že stále spolu jen souhlasit nikoho nebaví.

Nemôžem byť kresťanom, ak nie som najprv človekom, hovorí slovenský biskup Trstenský

Ako byť druhým na blízku, zostať normálny a ako sa vrátiť k ľudskosti? To sú témy, ktorými žije spišský katolícky biskup František Trstenský. Vo veľkonočnom rozhovore hovorí aj o odpustení, zodpovednosti, vlastných obmedzeniach a láske, ktorá je silnejšia ako smrť.

Týden v redakci: Příliš málo paniky okolo slintavky a biskup Trstenský na žebříku

Jsou Slováci ochotní dodržovat opatření proti šíření nákazy SLAK? Čím překvapil český premiér Petr Fiala? A na co se můžete těšit v rozhovoru se spišským biskupem Františkem Trstenským? V tradičním pátečním shrnutí dění v redakci na otázky Jitky Uhnavé odpovídají Erika Kremská a Ondřej Havlíček.

Sudety bez odsunu? Umím si to představit, válka ale situaci eskalovala, říká historik

Napětí mezi Čechy a Němci nemuselo vést k odsunu. Nebýt druhé světové války, mohla být československá realita úplně jiná, tvrdí historik Jiří Němec. O příčinách odsunu německých obyvatel, možných alternativních řešeních i postupné eskalaci vztahů mezi Čechy a Němci s ním mluví Jan Krbec.

Premiér Fiala: Pojďte se mnou na ulici a uvidíte, jestli mi lidé věří

K průzkumům veřejného mínění je skeptický a myslí si, že kdyby politici dělali jen to, co se lidem líbí, dopadli bychom špatně. Chce zmenšovat regionální rozdíly i zachovat bohatá centra a tvrdí, že je nutné vymezit se proti slovenské zahraniční politice. Rozhovor s českým premiérem Petrem Fialou. Ptá se Ondřej Havlíček.

Rodičia samoživitelia to finančne nezvládajú. Pomôže im aj pôstna polievka

Boli sme sa pozrieť na podujatí Podeľme sa, kde sa finančné dary za pôstnu polievku premieňajú na konkrétnu pomoc rodinám v núdzi. V audioreportáži odhaľujeme rôzne formy chudoby týchto rodín aj ochotu ľudí pomáhať.„Na Slovensku máme vyše 900-tisíc ľudí na pokraji chudoby. Veľkú časť tvoria matky samoživiteľky,“ hovorí výkonný riaditeľ organizácie Úsmev ako dar Štefan Adamjak. Aj preto s tímom spolupracovníkov každoročne podávajú verejnosti pôstnu polievku, z ktorej výťažok poputuje práve rodičom, ktorí sú na výchovu svojich detí sami.
My sme pôstnu polievku ochutnali v nemocnici u milosrdných bratov v Bratislave. Rozprávali sme sa nielen s kuchárom, ale aj s návštevníkmi či biskupom Jozefom Haľkom, ktorý polievku spolu s arcibiskupom Stanislavom Zvolenským osobne podával. „Keď si niečo podáme s láskou, je to síce malé a krátke gesto, ale niečo vyjadruje,“ hovorí biskup Haľko.
A pozrieme sa aj na to, či má toto podujatie potenciál aj po 19 rokoch svojej existencie. „Takéto podujatia sú dôležité vždy, pretože sa organizujú zdola a ľudia dole tie potreby vidia lepšie ako tí, ktorí majú rozdeľovať a panovať,“ vraví Mária Demeterová z Katolíckeho hnutia žien Slovenska, ktoré zbierku Podeľme sa spoluorganizuje.
Ak ste pôstnu polievku vo svojom okolí nestihli, prispieť môžete aj online cez stránku podelmesa.org.

Týden v redakci: Horská dráha se cly, útěk z Osvětimi i oživení německé ekonomiky

Rozpoutal americký prezident Donald Trump obchodní válku? Co čekat od nové německé vládní koalice? A jaký přesah do dnešních dnů má statečné duo Vrba&Wetzler? V tradičním pátečním shrnutí práce v redakci tato témata s Jitkou Uhnavou rozebírají Peter Kremský a Peter Švec

V strese sme na dezinformácie náchylnejší, tvrdí koučka

Stres nemusí byť naším nepriateľom. Môžeme ho využiť v situáciách, ktoré si vyžadujú koncentráciu. Čo však robiť, keď nad ním strácame kontrolu? S koučkou Miriam Němcovou hovoríme aj o tom, ako pracovať so stresom v práci, pri výchove detí a ako súvisí s dezinformáciami.

Fingerland: Hamás nechce Palestinský stát vedle Izraele, ale místo Izraele

Mezinárodní instituce selhaly, k rukojmím Hamásu nemá přístup ani Červený kříž. Setrvávání Benjamina Netanjahua ve funkci ničí politickou kulturu. Konal by jiný premiér Izraele jinak? Poslechněte si rozhovor s analytikem a komentátorem Českého rozhlasu Janem Fingerlandem. Ptá se Peter Švec.

Vyloučené Sudety? Česká společnost si je spíš konstruuje v hlavě, říká sociolog

Sudety a vyloučené oblasti. Někdo oba pojmy spojuje, sociolog Josef Bernard je ale proti. Tyto regiony podle něj nemají stejné problémy, záleží, jak se prezentují. „Když o Sudetech mluvíme jako o problémové oblasti, kde nikdo nechce žít, regionu to nepomáhá,“ říká v audio rozhovoru s Janem Krbcem. 
Když se řekne české pohraničí, první asociací často bývá nezaměstnanost, chudoba nebo sociální vyloučení. A odtud už pramení tenká linka spojující tyto oblasti s pojmem ‚vyloučené lokality‘. S touto zkratkou  ale nesouhlasí sociolog Josef Bernard. Nemá totiž rád generalizaci. „Pojem vyloučené lokality nemůžeme vztáhnout na Sudety jako celek. Řadu z nich opravdu najdeme v pohraničí, ale spoustu najdeme i jinde v republice,“ uvádí. Připouští ale, že v sudetských oblastech je obecně větší koncentrace chudoby, což vede k častějšímu výskytu takových lokalit, které by se daly označit jako vyloučené. Podle Bernarda v Česku mají tyto oblasti často i etnicky segregovaný charakter, z velké části jde totiž o romské lokality.
Na volebních mapách je podle Bernarda hranice Sudet zřetelná, a to jak z hlediska volební účasti, tak volených stran. Důvodem je podle něj složení obyvatel. „Je tam více chudých lidí, jsou tam nižší mzdy a menší míra vzdělanosti, což nám vysvětluje, proč lidé tolik nechodí k volbám i které strany volí,“ vysvětluje Bernard. Zároveň ale připouští, že může částečnou roli hrát i historický kontext oblastí.