Rozhovory, debaty a reportáže

Etik Marek Vácha: Víra je protest proti tomu, že svět není takový, jaký by měl být

O odvaze přestat brečet, vstát a změnit svět, o vlastenectví, definici dobra a zla, člověku jako mezistupni mezi zvířaty a anděly, ale i nutnosti spíš zapalovat svíčky než nadávat na tmu. Rozhovor s etikem, biologem a katolickým knězem Markem Orko Váchou natočila Kateřina Rózsová.

Týden v redakci: Nová železná opona a nedostupné bydlení

Hrozí Česku a Slovensku, že se politickému směřováním znovu rozdělí? A proč se v obou zemích lidé dostanou k bydlení nejnáročněji z Evropy? I tom se tento týden psalo a natáčelo v redakci Téma.21. Své postřehy i zjištění v redakčním podcastu popisují Veronika Kuťáková, Ján Heribán a Róbert Kotian.
 
Slovensko zaostáva v nájomnom bývaní. V Bratislave sprístupnili zatiaľ iba 70 nových bytov
Blíži sa tretie česko-slovenské delenie?
Na drahém bydlení vydělávají banky a developeři, k řešení chybí politická vůle, říká ekonom
 

Slovensko zaostáva v nájomnom bývaní. V Bratislave sprístupnili zatiaľ iba 70 nových bytov

V systéme nájomného bývania podporovaného štátom je prvých 70 bytov. Potrebujeme ich však niekoľko desiatok tisíc. O tom, kde je problém, ale aj o dostupnosti bývania na Slovensku sa v našom novom seriáli rozprávame so šéfom Národnej asociácie realitných kancelárií Slovenska Jánom Palenčárom.

Na drahém bydlení vydělávají banky a developeři, k řešení chybí politická vůle, říká ekonom

Bydlet ve vlastním vyjde Čechy na více než třináct ročních mezd, Slováci stejného cíle dosáhnou o trochu dříve. Téma.21 proto přichází se seriálem, který se nedostupnosti bydlení věnuje.
 
Česko je na tom z hlediska dostupnosti vlastního bydlení podle podzimních dat společnosti Deloitte nejhůře z 24 zkoumaných evropských zemí, Slovensko je hned před ním. Zatímco Slováci potřebují ke koupi nového bytu 12,7 průměrných hrubých ročních mezd, Češi jich musí našetřit 13,3. Nejlépe z výzkumu vychází Dánsko a Norsko. Na nový byt s rozlohou 70 metrů čtverečních tam lidé potřebují méně než pět průměrných hrubých ročních mezd.
„Ve srovnání hlavních měst je zatím stále nejnáročnější pořídit si vlastní bydlení v Amsterdamu. Na nový byt si tam člověk musí našetřit až 15,1 průměrných hrubých ročních mezd. Po holandské metropoli následují Praha, Athény a na čtvrtém místě žebříčku se nachází Bratislava (12,9 průměrných hrubých ročních mezd). Nejdostupnějšími evropskými metropolemi, pokud jde o možnost koupit si byt o rozloze 70 metrů čtverečních, jsou opět Řím a Oslo, které ani v tomto vydání publikace nepřeskočily hranici osmi hrubých ročních mezd,“ informuje Deloitte.
Ekonom Vladimír Žítek z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje na nedostatky studie, ale souhlasí, že Česko je na tom s dostupností bydlení velmi špatně: „Větší problém je ve velkých městech, zejména tedy v Praze a Brně, ale i v celé řadě krajských měst. Ten problém není evidentně tak velký třeba v Ostravě nebo v některých městech v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ doplňuje odborník.
Podle něj není ve společnosti nikdo, kdo by chtěl nedostupnost bydlení řešit, chybí i politická vůle. Stávající situace je výhodná například pro developery a banky. „Mají příjmy z hypotečních úvěrů a vůbec jim nevadí, že to poskytují převážně nejbohatším lidem, protože tam je nízké riziko, ochota platit vysoké splátky hypoték. Pro byznys úplně ideální,“ vysvětluje Žítek s tím, že situaci mají zájem řešit jen lidé, kteří na bydlení nemohou dosáhnout.
Naděje na zlepšení ale existuje. Národní ekonomická rada vlády (NERV) vidí řešení například v podpoře dlouhodobých pronájmů a obecního a sociálního bydlení. „Obce jsou málo motivované k tomu, aby s tím něco dělaly. Myslím si, že by se mělo říct, že bytová politika je politika měst a obcí, měly by se tomu věnovat. Pokazili jsme to už na začátku, jak jsme privatizovali skoro všechen bytový fond,“ říká ekonom z Masarykovy univerzity s odkazem na období devadesátých let.
Celý rozhovor Veroniky Kuťákové s ekonomem Vladimírem Žítkem o (ne)dostupnosti bydlení v České republice si můžete pustit výše. Další díl seriálu přiblíží situaci na Slovensku. Okomentuje ji prezident Národní asociace realitních kanceláří Slovenska Ján Palenčár v rozhovoru s Jánem Heribanem.

Evropou obchází strach, ale i odhodlání se bránit, ukázal summit EU

Na výrazném zvýšení výdajů na obranu se včera shodli všichni lídři 27 států Evropské unie na mimořádném summitu. Ubrání Evropa Ukrajinu i bez pomoci USA? Rozebíráme v redakční debatě našich komentátorů Petera Švece a Róberta Kotiana. Moderuje Ondřej Havlíček.

Ako sa naučiť prijať seba samého? Cestou je práca s vlastnými talentmi

O talentoch, ich objavovaní, prijímaní a uvádzaní do praxe sa rozprávame s koučom silných stránok a riaditeľom spoločnosti Use Your Talents Jozefom Kokoškom.
 
Povedali by ste, že poznať svoje talenty znamená vlastne poznať, kým som? A ako poznanie samého seba môže pomôcť v partnerských či pracovných vzťahoch? V rozhovore s Jozefom Kokoškom si vypočujete napríklad aj to, prečo sa protiklady vo vzťahoch priťahujú alebo čo môže byť za správaním šéfa, ktorý sa vás každý deň pýta na to isté. Zhováral sa Ján Heriban.

Na férovku o odpouštění s Pavlem Konzbulem

Z kazatelen často říkáme i slyšíme, že odpuštění je třeba. Jenomže jsou to pro mnohé, kteří zažívají hluboká zranění, jen zbožné řeči vytržené z reálného života. Odpuštění. To víme. Ale jak na to, když to tak strašně bolí?
A co spravedlnost v tom všem?
Odpuštění je z pohledu obětí. Odpuštění (či cesta k němu) neznamená rezignaci na spravedlnost, naopak k ní uschopňuje. Jak? Proč?
Na férovku o odpouštění se spisovatelem, fyzikem a biskupem Pavlem Konzbulem.
Ptá se Jan Hanák.

Demeš: Osudovosť chvíle, ktorú žijeme, musí Európa zobrať vážne

Uplynulé dni zmenili charakter medzinárodnej politiky. Stretnutie prezidentov USA a Ukrajiny v Oválnej pracovni vyvolalo zdesenie a zobudilo lídrov v Európe. Potrebujeme viac pokoja a nádeje, Katolícka cirkev by nemala mlčať, hovorí bývalý šéf slovenskej diplomacie Pavol Demeš.
 
Pavol Demeš je odborníkom na medzinárodné vzťahy a zahraničnopolitickým analytikom, aktivistom, fotografom, autorom viacerých knižných a mediálnych projektov na Slovensku aj v zahraničí. Stál pri zrode mimovládneho sektora na Slovensku. Je členom správnej rady neziskovej organizácie European Endowment for Democracy so sídlom v Bruseli. V rokoch 1991 až 1992 bol ministrom medzinárodných vzťahov vo vláde Jána Čarnogurského. Pred Novembrom 1989 pôsobil ako biomedicínsky vedec.

Duleba: Rusko nemôže byť impériom bez Ukrajiny

Dnes sú to presne tri roky ako Rusko napadlo Ukrajinu. Aké sú korene tohto vojenského konfliktu? Páchali Ukrajinci genocídu, ako tvrdí Putin? Prečo tak túži po Ukrajine? Akú úlohu hrá v tom celom ruská pravoslávna cirkev? Aj o tom je rozhovor s profesorom Prešovskej univerzity Alexandrom Dulebom.

Bartuška: Za socialismu jsme měli levné energie, ale bohatý byl Západ.

Rozhovor se zmocněncem českého Ministerstva zahraničních věcí pro otázky energetické bezpečnosti, diplomatem, publicistou a jedním z vůdců listopadové revoluce z roku 1989.
 
V jakém stavu jsme co se týče diverzifikace dodavatelů zemního plynu? Do jaké míry jsme závislí na ruském plynu? A jaký je hlavní úkol české i slovenské energetiky? Ptá se Peter Švec.