Tolik turistů, že se to nedá vydržet. Reportáž o životě na Broumovsku v českém pohraničí

Vyloučené lokality, odliv mladých, ale i krásná příroda a odkaz původních německých obyvatel. Na spoustě věcí se broumovští obyvatelé neshodnou, některé věci ale vnímají stejně. „Asi každý, kdo se tady narodil, bude mít k tomu místu už navždycky vztah,“ říká jeden z místních studentů.

Severovýchodní Čechy, Broumovsko. Oblast tvořená asi desítkou vesnic okolo města Broumov, které leží jen pár kilometrů od polských hranic. Ačkoli turistům nabízí krásnou přírodu a historické památky a obyvatelům klid a sepjetí s přírodou, život v tomto bývalém sudetském území má své výzvy. Vysoký poměr obyvatel v exekuci, nedostatek pracovních příležitostí a odliv mladých obyvatel. Proč mladí lidé odcházejí a vrací se jen někteří? A jak se tu žije těm, kdo zůstávají?

Často popisovaným problém je nadměrný turismus. „Jsem lezec a dost často chodíme do skal, a v Adršpachu a v Teplicích je tolik turistů, že se to nedá vydržet,“ uvádí jedna ze studentek broumovského gymnázia. S ní souhlasí i další z maturantů. „Vnímám jako problém, že sem přicházejí lidé, kteří k tomu kraji nemají úplně vztah, a přicházejí sem hlavně těžit peníze, třeba z turistického ruchu,“ odpovídá Lukáš Zavadil z oktávy.

Podle mladých lidí je v této oblasti znatelný vliv hlavně starší populace. „U generace našich rodičů a hlavně prarodičů vnímám takový postoj, že když jsme tady v Broumovském výběžku vlastně trochu vyřazeni, není potřeba se rozvíjet, dělat kulturní akce a dovzdělávat se,“ zaznívá povzdech další ze studentek zdejšího gymnázia.

(Ne)vyloučené lokality

Jednou z dalších velkých překážek pro mladé lidi, kteří se na Broumovsko chtějí vracet, je málo pracovních příležitostí. Nezaměstnanost se v Broumově podle Českého statistického úřadu pohybuje okolo 7,6 procent. Tato situace ovlivňuje i index sociálního vyloučení, kterým vláda monitoruje, jakému podílu lidí se v dané oblasti nedostává běžných šancí kvůli jejich sociální situaci. Tento index má Broumov pátý nejvyšší v republice.

V tomto kontextu se některé lokality na Broumovsku považují za vyloučené, což podle některých lidí souvisí také s početnou romskou menšinou, která zde žije. S tím nesouhlasí Lenka Kurová, ředitelka spolku Začít spolu, který pracuje s lidmi v sociální tísni. „Jsou tu domy, ve kterých je soustředěno více obyvatelů s problémy. Netroufnu si říct, zda se ti lidé řadí k některému etniku. Neřešíme, k jaké národnosti se člověk hlásí, zaměřujeme se na řešení jeho problémů,“ vysvětluje pro Téma.21.

S označením těchto oblastí termínem ‚vyloučené lokality‘ nesouhlasí ani starosta města Broumov Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). „Nemyslím, že tu dnes máme lokality, které by byly vyloučené. Jsou oblasti, kde bydlí více Romů. K segregaci ale podle mě nedochází, nemám pocit, že bychom něco oddělovali,“ komentuje situaci.

Zanedbané hroby odstranili bagrem

Broumovsko je mimo jiné i oblast bývalých Sudet, což se do života místních někdy promítá více, než by v současné době čekali. Důkazem je i medializovaná kauza z Heřmánkovic z roku 2023, kdy tamní starostka dala za použití těžké techniky odstranit zanedbané náhrobní kameny původních německých obyvatel. „Vnímal jsem to jako nešťastné řešení situace. Přinesla ale zajímavou a pro mě příjemnou reakci od zdejších současných obyvatel, kteří vnímali, že to není dobře,“ komentuje tuto kauzu místní římskokatolický farář Martin Lanži. S původními broumovskými rodáky udržuje vztahy, pořádají například českoněmecké mše.