Rozhovory, debaty a reportáže

Týden v redakci: Poučení z vysoké inflace a (ne)vyloučené Broumovsko

Ceny stoupají už jen o tři procenta meziročně, výrazné zdražování je minulostí. Plyne z toho poučení? Probíráme v redakčním podcastu s Petrom Kremským, který o situaci napsal analýzu. S Jitkou Uhnavou potom řešíme severočeské Broumovsko, lokalitu plnou turistů i jizev minulosti. Ptá se Ondřej Havlíček.

Nikdo nám tehdy nevěřil. Reportáž z brněnského sídliště, které už přes 20 let šetří přírodu i peněženku

Dluhy za energie nebo zálohy tak vysoké, že seberou více než pětinu čistého příjmu. Energetickou chudobu aktuálně zažívá třináct procent Čechů. Jakým způsobem se jí dá předejít? Inspiraci ze zahraničí uvedli do praxe už před lety v Brně, šetří prý až 60 % nákladů.
Místo deseti centimetrů izolace, která byla tehdy běžná, se v roce 2001 v Novém Lískovci z iniciativy starostky Jany Drápalové ze Strany zelených rozhodli pro dražší, ale kvalitnější zateplení. Ne vždy se to ale setkávalo s pochopením. „Největší problém byl najít dobré projektanty. Často jsme se setkávali s tím, že nám řekli, že deset centimetrů izolace stačí a že se to tak dělalo vždycky,“ vysvětluje starostka.
Velká nedůvěra byla podle Jany Drápalové také k tomu, kolik se ušetří. „Když jsme ve spolupráci s Vysokým učením technickým spočítali, že ta úspora se v takto zatepleném domě bude pohybovat okolo 60 procent, tak tomu nikdo nevěřil. Ta čísla jsem nám ale nakonec v praxi opravdu potvrdila,“ tvrdí.
Na dvou panelových sídlištích žije v Novém Lískovci asi deset tisíc obyvatel. Z celkem tří a půl tisíc bytů je jich asi třetina obecních, zbytek je buď družstevních, nebo jsou v soukromých vlastnictvích. Právě ve družstevním bytě bydlí Zdeněk Krupka. „Na financích to poznáme, ta celková úspora se pohybuje od 35 do 40 procent,“ uvádí.
Jak jsou v lokalitě spokojení další obyvatelé a jaké byly reakce na první zateplené domy? Nejen to se dozvíte v reportáži, kterou o sídlišti v Novém Lískovci natočila Jitka Uhnavá. Poslechnout si ji můžete v úvodu článku.
Grafy spotřeby tepla pro jednotlivá období a budovy jsou dostupné na webu městské části Nový Lískovec.

Proti hrubej sile sa dá ísť aj nenásilne. Má Sviečková manifestácia čo povedať aj po 37 rokoch?

Manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči komunistickej totalite v Československu. Čo nám hovorí dnes? A čo v jej kontexte chýba súčasným protestom v krajine? Vybrali sme sa na miesta, kde sa odohrala, a zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov.
Tichá demonštrácia za občianske a náboženské práva verzus nekompromisný zásah vodnými delami. Takto to v skratke vyzeralo 25. marca 1988 na Hviezdoslavovom námestí v Bratislave. Sviečková manifestácia sa do histórie zapísala ako jeden z najväčších prejavov odporu voči totalitnému komunistickému režimu v Československu. Čo nám táto udalosť hovorí dnes? A čo v kontexte „Sviečkovej“ chýba súčasným protestom v uliciach Slovenska? Vybrali sme sa na miesta, kde sa Sviečková demonštrácia odohrala, zachytili sme spomienky jej účastníkov i organizátorov a prinášame tiež pohľad generácie, ktorá sa okolo roku 1988 len narodila.
Prvotný podnet na zorganizovanie nenásilnej demonštrácie prišiel zo zámoria. V septembri 1987 sa iniciatívy chopil výkonný podpredseda Svetového kongresu Slovákov, hokejista Marián Šťastný. Ten v roku 1981 emigroval za hokejom do Kanady, krátko nato, ako tam odišli jeho bratia Peter a Anton. „Tú najväčšiu vec spomedzi nás bratov Šťastných dokázal práve Marián. Bol som na neho vtedy veľmi hrdý a dnes som ešte viac,“ spomína Mariánov brat a najslávnejší hokejista z rodiny Peter Šťastný.
List od Mariána Šťastného o zámere zorganizovať demonštráciu sa dostal z Ameriky až do Bratislavy, kde štafetu prebrali ďalší organizátori na čele s Františkom Mikloškom. Udalosti spred 37 rokov vie dodnes prepájať so súčasnosťou. „Ľudia sa postavili proti hrubej sile sviečkami a modlitbami, ale aj vernosťou a výdržou. Toto bude riešenie aj pre dnešný svet,“ myslí si Mikloško.
Budúcnosť je v rukách generácie, ktorá v čase Sviečkovej manifestácie ešte nebola na svete. Riaditeľka Domu Quo Vadis Monika Hricáková mala vtedy dva roky a dnes má v odkaze tohto protestného zhromaždenia absolútne jasno. Je ním ľudskosť a úcta. „Vytrácajú sa a treba ich znova objaviť. Aby sme prestali proti sebe hodnotovo bojovať, ale aby sme bojovali za hodnoty,“ povedala Hricáková.

Tolik turistů, že se to nedá vydržet. Reportáž o životě na Broumovsku v českém pohraničí

Vyloučené lokality, odliv mladých, ale i krásná příroda a odkaz původních německých obyvatel. Na spoustě věcí se broumovští obyvatelé neshodnou, některé věci ale vnímají stejně. „Asi každý, kdo se tady narodil, bude mít k tomu místu už navždycky vztah,“ říká jeden z místních studentů.
Severovýchodní Čechy, Broumovsko. Oblast tvořená asi desítkou vesnic okolo města Broumov, které leží jen pár kilometrů od polských hranic. Ačkoli turistům nabízí krásnou přírodu a historické památky a obyvatelům klid a sepjetí s přírodou, život v tomto bývalém sudetském území má své výzvy. Vysoký poměr obyvatel v exekuci, nedostatek pracovních příležitostí a odliv mladých obyvatel. Proč mladí lidé odcházejí a vrací se jen někteří? A jak se tu žije těm, kdo zůstávají?
Často popisovaným problém je nadměrný turismus. „Jsem lezec a dost často chodíme do skal, a v Adršpachu a v Teplicích je tolik turistů, že se to nedá vydržet,“ uvádí jedna ze studentek broumovského gymnázia. S ní souhlasí i další z maturantů. „Vnímám jako problém, že sem přicházejí lidé, kteří k tomu kraji nemají úplně vztah, a přicházejí sem hlavně těžit peníze, třeba z turistického ruchu,“ odpovídá Lukáš Zavadil z oktávy.
Podle mladých lidí je v této oblasti znatelný vliv hlavně starší populace. „U generace našich rodičů a hlavně prarodičů vnímám takový postoj, že když jsme tady v Broumovském výběžku vlastně trochu vyřazeni, není potřeba se rozvíjet, dělat kulturní akce a dovzdělávat se,“ zaznívá povzdech další ze studentek zdejšího gymnázia.
(Ne)vyloučené lokality
Jednou z dalších velkých překážek pro mladé lidi, kteří se na Broumovsko chtějí vracet, je málo pracovních příležitostí. Nezaměstnanost se v Broumově podle Českého statistického úřadu pohybuje okolo 7,6 procent. Tato situace ovlivňuje i index sociálního vyloučení, kterým vláda monitoruje, jakému podílu lidí se v dané oblasti nedostává běžných šancí kvůli jejich sociální situaci. Tento index má Broumov pátý nejvyšší v republice.
V tomto kontextu se některé lokality na Broumovsku považují za vyloučené, což podle některých lidí souvisí také s početnou romskou menšinou, která zde žije. S tím nesouhlasí Lenka Kurová, ředitelka spolku Začít spolu, který pracuje s lidmi v sociální tísni. „Jsou tu domy, ve kterých je soustředěno více obyvatelů s problémy. Netroufnu si říct, zda se ti lidé řadí k některému etniku. Neřešíme, k jaké národnosti se člověk hlásí, zaměřujeme se na řešení jeho problémů,“ vysvětluje pro Téma.21.
S označením těchto oblastí termínem ‚vyloučené lokality‘ nesouhlasí ani starosta města Broumov Arnold Vodochodský (Broumovská vlna). „Nemyslím, že tu dnes máme lokality, které by byly vyloučené. Jsou oblasti, kde bydlí více Romů. K segregaci ale podle mě nedochází, nemám pocit, že bychom něco oddělovali,“ komentuje situaci.
Zanedbané hroby odstranili bagrem
Broumovsko je mimo jiné i oblast bývalých Sudet, což se do života místních někdy promítá více, než by v současné době čekali. Důkazem je i medializovaná kauza z Heřmánkovic z roku 2023, kdy tamní starostka dala za použití těžké techniky odstranit zanedbané náhrobní kameny původních německých obyvatel. „Vnímal jsem to jako nešťastné řešení situace. Přinesla ale zajímavou a pro mě příjemnou reakci od zdejších současných obyvatel, kteří vnímali, že to není dobře,“ komentuje tuto kauzu místní římskokatolický farář Martin Lanži. S původními broumovskými rodáky udržuje vztahy, pořádají například českoněmecké mše.

Radičová: Po každej kríze prišlo obrodenie, nevzdávajme sa rozumu

Ako vidí tému sveta okolo seba Iveta Radičová, sociologička a prvá premiérka SR, ktorá dnes odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť vysokoškolákom? Aká je jej životná téma? „Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti a expertom,“ hovorí Radičová.
 
Každá doba má svoju tému. Svoju tému si nesie aj každý jeden z nás. A každá doba a prostredie možno potrebujú aj čosi z teba.
Ako vidí svet okolo seba a jeho tému Iveta Radičová, sociologička so skúsenosťou prvej premiérky Slovenska, ktorá mala našliapnuté aj do prezidentského paláca? Aktuálne sa pohybuje najmä medzi vysokoškolákmi, ktorým odovzdáva svoj pohľad na spoločnosť. Aká je jej životná téma a kde sa prelína s potrebami krajiny a ľudí, ktorí v nej žijú?
„Vráťme šancu rozumu, vráťme šancu odbornosti, vráťme šancu expertom,“ hovorí Radičová.
„To najpodstatnejšie pre mňa bola moja profesia sociologičky. Sociológia je schopnosť dívať sa na svet okolo seba vedeckými očami, ale so silnou empatiou,“ hovorí.
Sociológiu, ktorú vyštudovala a v roku 2005 v nej získala aj titul profesorky, označuje za maják. „Signalizuje spoločnosti – dúfajme, že nie v pozícii Titanicu – ,Pozor, treba zmeniť smer, pretože príde k vážnej havárii, k rozbitiu spoločnosti.‘“

Týden v redakci: O dobru, které je normální a o apokalyptické Poslední generaci

Etik Marek Vácha, návštěva spánkové laboratoře i další dění na mezinárodní scéně. Nejen o tom tento týden psala a točila redakce Téma.21. Práci uplynulých dní v redakčním podcastu popisuje šéfredaktorka Kateřina Rózsová, série Neverím a Poslední generace představuje redaktor Jan Hanák.

Praha dnes podporuje bydlení nejvíc za posledních 20 let, říká pražský územní plánovač Boháč

Praze chybí byty. Snaží se to řešit správným nastavením územního plánu, bojuje ale s byrokracií nebo častým střídáním politiků. Jak jsou využívány brownfieldy a myslí se při plánování bydlení i na infrastrukturu? Nejen o tom mluvíme s Ondřejem Boháčem z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy.

Na návšteve v spánkovom laboratóriu: Nie je dôležitá dĺžka spánku, ale jeho kvalita

Vedeli ste, že až takmer 80 % ľudí na Slovensku trávi čas tesne pred spaním na sociálnych sieťach? A že obloha je cez deň modrá, aby nás nabudila k aktivite? Aj o tom sa budeme rozprávať s lekármi, ktorí nás vzali aj do spánkového laboratória. Príjemné počúvanie bez mikrospánkov praje Ján Heriban.
 
Spánok je pre nás životne dôležitý. A hoci by sme bez pravidelného oddychu neprežili, často si ho nedoprajeme alebo sa nadmerne vystavujeme vplyvom, ktoré kvalitnému spánku rozhodne neprospievajú. Nielen o tom sa budeme rozprávať s odborníkmi zo spánkového laboratória. Najskôr sa však pozrieme na to, ako zvykneme spať.

Pomáhat je správné. Doma i ve světě, říká ředitel humanitární organizace ADRA

Rozvojová pomoc ve světě přišla asi o 60 miliard amerických dolarů, její podporu totiž zastavily USA. Jak to rozvojovou práci ve světě ovlivní? A je pomoc vždy koncentrované dobro, nebo může i zraňovat? S Radomírem Špinkou, ředitelem humanitární a rozvojové organizace ADRA, natáčel Ondřej Havlíček.

Etik Marek Vácha: Víra je protest proti tomu, že svět není takový, jaký by měl být

O odvaze přestat brečet, vstát a změnit svět, o vlastenectví, definici dobra a zla, člověku jako mezistupni mezi zvířaty a anděly, ale i nutnosti spíš zapalovat svíčky než nadávat na tmu. Rozhovor s etikem, biologem a katolickým knězem Markem Orko Váchou natočila Kateřina Rózsová.